Info dle z 106

 

 

Základní škola Slovanka,

Antonína Sovy 3056,Česká Lípa,příspěvková organizace                                                                               

                                                                                                                                                                                         

Č.j.: ZŠS 280/2007	Účinnost od: 3.9.2007
Spisový znak: A10	Počet příloh: 0
Změny: 9.1.2008 - Postup školy při výskytu podezřelé látky a při podezření na užití omamné látky žákem – doplněno na základě nového MP primární prevence na škole. Žákům  je zakázáno pořizování audio-video záznamů(natáčení na mobilní telefon, pořizování fotografií, umisťování prezentací na veřejně přístupná místa….ap. Přísný zákaz používání mobilů a jiných elektronických zařízení na hodinách. Projednáno dne 23.1.2008 na klasif.poradě, s žáky dne 24.1.2008 na tříd.hodině. Další změny ve školním řádu  byly projednány na ped. radě dne 3.9. 2008, s žáky dne 5.9. 2008 na třídnické hodině. 1.10.2008 na pedagogické radě doplněn školní řád o bod č.17 Po zvonění sedí všichni žáci v lavicích.Pokud se nedostaví vyučující do 5 min.po zvonění, oznámí jeho nepřítomnost služba v ředitelně nebo v kanceláři školy. 1.10. 2008  na pedagogické radě doplněn školní řád v bodě č.  13 o postup při podezření či výskytu infekční nemoci ( např. pedikulózy). 1.2. 2012 Na pedagogické radě doplněno v bodě C ( Docházka do školy)  : Při známé absenci 1-3 dny uvolňuje žáka z vyučování třídní učitel. 3.9.2012 Na základě Vyhl.48/2004 Sb o základní škole – aktualizace. 1.9.2015 na základě novelizace ŠZ § 30 – pravidla vztahů žáků se všemi zaměstnanci školy.

 Obsah:

 

Obecná ustanovení

 

Na základě ustanovení § 30, odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb.  o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici. Směrnice je součástí organizačního řádu školy

 

 

 

 

 

 

I. Práva a povinností žáků a jejich zákonných zástupců ve škole a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky,

 

 

A. PRÁVA A POVINNOSTI ŽÁKů

 

1. Žáci mají právo

 

a) na vzdělávání a školské služby podle školského zákona,

b) být informován o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,

c) volit a být voleni do školské rady, jsou-li zletilí,

d) zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků a studentů, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat,

e) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje,

f) na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání

 

 

 

 

Rodiče (zákonní zástupci) mají právo zejména na

 

a) svobodnou volbu školy pro své dítě

b) informace o průběhu a vzdělávání dítěte ve škole

c) informace o škole podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím

d) nahlížet do výroční zprávy, pořizovat si z ní opisy a výpisy,

e) právo na vzdělávání v jazyce národnostní menšiny, a to za podmínek stanovených v § 14 školského zákona

f) na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona,

f) u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení,

g) volit a být voleni do školské rady,

h) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání žáka,

i) požádat o přezkoušení nebo komisionální přezkoušení žáka,

 

 

 

2. Žáci jsou povinni

 

a) řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se vzdělávat,

b) dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,

c) plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem.

 

3. Zletilí žáci jsou dále povinni

 

a) informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,

b) dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,

c) oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a studenta, a změny v těchto údajích.

 

 

4. Žák se ve škole chová slušně k dospělým i jiným žákům školy, dbá  pokynů pedagogických a provozních  pracovníků, dodržuje školní řád školy  a odborných učeben. Chová se tak, aby neohrozil zdraví svoje, ani jiných osob.     

 

5. Žák chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin a účastní   se činností organizovaných školou. Účast na vyučování nepovinných   předmětů a docházka do zájmových kroužků, do školní družiny   a školního klubu je pro přihlášené žáky povinná. Odhlásit se z nepovinných  předmětů může  ke konci pololetí ( výjimkou jsou předměty speciálně pedagogické péče ) se souhlasem rodičů.

 

6. Žák chodí do školy vhodně a čistě upraven a oblečen.    

 

7. Žák zachází s učebnicemi a školními potřebami šetrně, udržuje své místo, třídu i ostatní školní prostory v čistotě a pořádku, chrání majetek před poškozením; nosí do školy učebnice a školní potřeby podle rozvrhu hodin a pokynů učitelů.     

 

8. Před ukončením vyučování žáci z bezpečnostních důvodů neopouštějí   školní budovu bez vědomí vyučujících. V době mimo vyučování žáci zůstávají ve škole jen se svolením vyučujících a pod jejich dohledem. Pokud je vyučování během dne přerušeno (polední přestávka) je umožněno žákům pobývat v budově školy na vyhrazených plochách (školní klub). Mimo budovu školy mohou žáci trávit polední přestávku, jen s písemným souhlasem zákonných zástupců.   

 

9. Žáci chrání své zdraví i zdraví spolužáků; žákům jsou zakázány všechny činnosti, které jsou zdraví škodlivé (např. kouření, pití alkoholických nápojů, zneužívání návykových a zdraví škodlivých   látek).     

 

 

10. Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka. Podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a omlouvání neúčasti žáka ve vyučování stanoví školní řád následovně.

 

11. Odchod žáka z vyučování před jeho ukončením je možný pouze na základě písemné omluvy (standardizovaný tiskopis vydaný školou) rodičů, kterou žák předloží vyučujícímu hodiny a třídnímu učiteli.

 

12. Žák se řádně a systematicky připravuje na vyučování.

 

13. Žák má právo na ochranu před jakoukoli formou diskriminace a násilí, má právo vzdělání a na svobodu myšlení, projevu, shromažďování, náboženství, na odpočinek a dodržování základních psychohygienických podmínek, má právo být seznámen se všemi předpisy se vztahem k jeho pobytu a činnosti ve škole. Každý úraz nebo vznik škody, ke kterému došlo v souvislosti s činností školy hlásí bez zbytečného odkladu vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo jinému zaměstnanci školy.

Podle Pokynu MŠMT  k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance č.j. 14 423/99-22  není nechán bez povšimnutí žádný projev ani náznak intolerance, xenofobie nebo rasismu a okamžitě je přijato vhodné konkrétní pedagogické opatření.

 

14. Žák nenosí do školy předměty, které by mohly ohrozit zdraví a bezpečnost jeho nebo jiných osob.

Pokud žák přinese do školy cennosti nebo předměty osobní potřeby ( mobilní telefony, přehrávače, fotoaparáty apod.), které nesouvisí s výukou, nese za ně plnou odpovědnost a musí je mít během vyučování vypnuté.

Žák může využít při hodinách Tv a Pč  možnost úschovy těchto předmětů podle předem domluvených pravidel u jednotlivých vyučujících.

 

15. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem.

 

16. Při porušení povinností stanovených tímto školním řádem lze podle závažnosti porušení žákovi uložit:
a) napomenutí třídního učitele,

b) důtku třídního učitele,

c) důtku ředitele školy.

Škola neprodleně oznámí uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci a zaznamená je do dokumentace školy.

 

II. Provoz a vnitřní režim školy     

 

A.Režim činnosti ve škole

1. Vyučování začíná v 8.00 hodin, vyučování výjimečně zařazené na dřívější dobu nesmí začínat dříve než v 7 hodin. Vyučování probíhá podle časového rozvržení vyučovacích hodin a přestávek, které je přílohou tohoto řádu. Tyto údaje mají žáci zapsány v žákovských knížkách. Vyučování končí nejpozději do 17 hodin. Vyučovací hodina trvá 45 minut. Rámcový vzdělávací program školy může pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami stanovit odlišnou délku vyučovací hodiny. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a spojovat, v tomto případě je odlišná doba ukončení vyučování oznámena rodičům. Vše se děje s plným vědomím a souhlasem vedení školy.

 

2. Školní budova se pro žáky otevírá v 7.40 hodin dopoledne (žákům je umožněn vstup do budovy nejméně 20 minut před začátkem dopoledního vyučování) a 5 minut před začátkem odpoledního vyučování. V jinou dobu vstupují žáci do školy pouze na vyzvání zaměstnanců školy, kteří nad nimi zajišťují pedagogický dozor. Dozor nad žáky je zajištěn po celou dobu jejich pobytu ve školní budově, přehled dozorů je vyvěšen na všech úsecích, kde dozor probíhá.   

 

3. Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou desetiminutové. Po druhé vyučovací hodině se zařazuje přestávka v délce 20 minut . Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá 60-65 minut (pro I. a II. stupeň) .V tuto dobu je výuka na škole přerušena a za žáky,kteří odejdou z budovy školy,nepřebírá škola odpovědnost. Žáci, mohou setrvat mezi odpoledním a dopoledním vyučováním ve škole (ve školním klubu).

Přestávky mezi 6. a 7. a 7. a 8. vyučovací hodinou jsou 5 minutové  ( zřetel bereme na žáky dojíždějící).

 

4. Po příchodu do budovy si žáci odkládají obuv a svršky na místa k tomu určená - v šatnách a ihned odcházejí do učeben. V šatnách se nezdržují a nevysedávají tam. V průběhu vyučování je žákům vstup do šaten povolen pouze se svolením vyučujícího.     

 

5. Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřeným vedením akce podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků. Vše se děje s plným vědomím a souhlasem vedení školy.

 

6. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole zajišťuje škola svými zaměstnanci, pedagogickými i nepedagogickými. Zaměstnance, který není pedagogickým pracovníkem, může ředitel školy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků určit pouze, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům.

 

7. Nejvyšší počet žáků ve třídě je obecně 30, škola má podle §23 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona zřizovatelem (usnesení č.1227/06 ze 14. 6. 2006) schválenou výjimku a maximální počet žáků ve třídě školy je 34, při zachování bezpečnostních a hygienických předpisů.

 

8. Při výuce některých předmětů, zejména nepovinných a volitelných, lze dělit třídy na skupiny, vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků nebo spojovat třídy, počet skupin a počet žáků ve skupině se určí rozvrhem na začátku školního roku, zejména podle prostorových, personálních a finančních podmínek školy, podle charakteru činnosti žáků, v souladu s požadavky na jejich bezpečnost a ochranu zdraví a s ohledem na didaktickou a metodickou náročnost předmětu.

9. Nejvyšší počet žáků ve skupině je 30. Při výuce cizích jazyků je nejvyšší počet žáků ve skupině 24.

 

10. Škola při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb přihlíží k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytváří podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů.

 

11. Školy zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytuje žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.

 

12. Škola vede evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při činnostech uvedených v odstavci 11, vyhotovuje a zasílá záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.

 

13. O všech přestávkách je umožněn pohyb dětí mimo třídu. Velké přestávky jsou za příznivého počasí a organizačních možností určeny k pobytu dětí mimo budovu školy.     

 

14. Provoz školy probíhá ve všedních dnech, od 7.00 do 15.30 hodin. Úřední hodiny sekretářky jsou vyznačeny u vstupu do kanceláře školy, pracovní doba školníka je uvedena na jeho kanceláři.     

 

15. V období školního vyučování může ředitel školy ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných dnů ve školním roce.

 

16. Za pobyt žáka ve školní družině a školním klubu platí zástupci žáka poplatek. Výši úplaty stanoví ředitel školy ve směrnici pro činnost školní družiny a školního klubu a zveřejňuje na veřejně přístupném místě. Poplatek je splatný předem – žák může být zapsán do školní družiny nebo školního klubu až po úhradě poplatku. O snížení nebo prominutí úplaty, zejména v případě dětí, žáků nebo studentů se sociálním znevýhodněním, rozhoduje ředitel školy, podrobnosti jsou opět uvedeny ve směrnici pro činnost školní družiny nebo školního klubu.

 

 

 

 

 

B. Režim při akcích mimo školu

1. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků při akcích a vzdělávání mimo místo, kde probíhá vzdělávání, zajišťuje škola vždy nejméně jedním zaměstnancem školy - pedagogickým pracovníkem. Společně s ním může akci zajišťovat i zaměstnanec, který není pedagogickým pracovníkem, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům.

 

2. Při organizaci výuky při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřeným vedením akce, podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.

 

3. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadnout více než 25 žáků. Výjimku z tohoto počtu může stanovit s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ředitel školy. Škola pro plánování takovýchto akcí stanoví tato pravidla – každou plánovanou akci mimo budovu školy předem projedná organizující pedagog s vedením školy zejména s ohledem na zajištění BOZP. Akce se považuje za schválenou uvedením v  týdenním plánu práce školy, kde zároveň s časovým rozpisem uvede ředitel školy jména doprovázejících osob.

 

4. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje organizující pedagog bezpečnost a ochranu zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí organizující pedagog nejméně 2 dny předem zákonným zástupcům žáků a to zápisem do žákovské knížky, nebo jinou písemnou informací.

 

5. Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Žáci I. stupně jsou (v útvaru) vpředu i vzadu označeni reflexní vestou. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky prokazatelně poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské kursy, ozdravné pobyty platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích   zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají   všech pokynů pracovníků tohoto zařízení.     

 

6. Pro pořádání mimoškolních akcí platí zvláštní směrnice školy zahrnující i oblast bezpečnosti a ochrany zdraví žáků:

-          Směrnice pro ozdravné pobyty

-          lyžařské výcvikové kurzy,

-          zahraniční výjezdy,

-          školní výlety.

Za dodržování předpisů o BOZP odpovídá vedoucí akce, který je určen ředitelem školy.

 

7. Součástí výuky je také výuka plavání ve 2. a 3. ročníku prvního stupně a lyžařský výcvik v sedmém ročníku. Do výuky mohou být zařazeny také další aktivity jako sportovní pobyty,  bruslení, plavání v jiném ročníku, ozdravné pobyty atd. Těchto aktivit se mohou účastnit pouze žáci zdravotně způsobilí, jejichž rodiče o tom dodají škole písemné lékařské potvrzení ne starší jednoho roku.

 

8. Chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka včetně klasifikace na vysvědčení.

 

9. Při zapojení školy do soutěží bezpečnost a ochranu zdraví žáků po dobu dopravy na soutěže a ze soutěží zajišťuje vysílající škola, pokud se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak. V průběhu soutěže zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků organizátor.

 

10. U sportovních soutěží, uměleckých soutěží a dalších soutěží, kde to charakter soutěže vyžaduje a je to dáno organizačním řádem soutěže, zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků vysílající škola v plném rozsahu, pokud se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak.

 

C. Docházka do školy

 

1. Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka - písemně nebo telefonicky. Po návratu žáka do školy písemně na omluvném listu v žákovské knížce. Omluvu podepisuje jeden ze zákonných zástupců žáka. Při podezření na neomluvenou absenci si třídní učitel nebo jiný   vyučující může vyžádat prostřednictvím zástupců žáka lékařské potvrzení. Omluvenku předloží žák třídnímu učiteli ihned po návratu do školy. Absenci žáka omlouvají zákonní zástupci žáka. Při  absenci (nad 3 dny)  známé předem, škola vyžaduje od rodičů písemnou žádost, kterou třídní učitel doporučí nebo nedoporučí řediteli školy ke schválení. Z jedné vyučovací hodiny uvolňuje příslušný vyučující a třídní učitel. Při známé absenci předem (1-2dny) uvolňuje žáka třídní učitel.

 

2. Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu.

 

D. Zákonní zástupci žáků

 

1. Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni

 

a) zajistit, aby dítě a žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení,

b) na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka,

c) informovat školu a školské zařízení o zdravotní způsobilosti žáka ke vzdělávání a případných změnách způsobilosti, o zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, údaje o tom, zda je dítě, žák nebo student zdravotně postižen, včetně údaje o druhu postižení, nebo zdravotně znevýhodněn;

d) dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,

e) oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a školského zákona č. 561/2004 Sb. další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a žáka, a změny v těchto údajích.

 

E. Zaměstnanci školy     

 

1. Učitelé věnují individuální péči dětem z málo podnětného rodinného prostředí, dětem se zdravotními problémy, dbají, aby se zdraví žáka a zdravý vývoj nenarušil činností školy. Berou ohled na výsledky lékařských vyšetření, zpráv o vyšetření v pedagogicko psychologických   poradnách a na sdělení rodičů o dítěti. Třídní učitelé průběžně seznamují ostatní pedagogy o nových skutečnostech zjištěných u žáka - problémy s chováním, prospěchem, zdravotní a rodinné problémy. Všichni vyučující zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků při činnostech, které přímo souvisejí s výchovou a vzděláním. Pravidelně a soustavně informují zástupce žáka o prospěchu žáka, sdělují jim všechny závažné známky. Informují je o každém mimořádném  zhoršení prospěchu žáka.     

Učitelé evidují a kontrolují absenci žáků. Vyžadují od rodičů omluvu nepřítomnosti ( na 1. stupni v žákovských knížkách a na 2. stupni v omluvném listu). Na žádost rodičů uvolňují žáka z vyučování, vždy na základě písemné žádosti o uvolnění (určený tiskopis školy). Není přípustné uvolnění telefonicky, mailem či faxem. Pravidelně informují rodiče o prospěchu a chování žáků prostřednictvím sešitů, žákovských knížek a elektronického informačního systému školu v programu Bakalář (dále jen ISŠ), při informativních, třídních schůzkách a konzultacích ( tripartitách) s rodiči. Souhrnné hodnocení píší dle potřeby do žákovských knížek nebo do ISŠ tak, aby byla zajištěna informovanost rodičů o prospěchu a chování žáků podle požadavků  klasifikačního řádu.  Zjišťují a kontrolují, zda rodiče sledují zápisy v žákovských knížkách a v ISŠ.

 

2. Pedagogičtí zaměstnanci přicházejí do školy nejméně 15 minut před zahájením vyučování a výchovné činnosti, dostatečně včas před výkonem dozoru nad žáky (min. 25 min.)

 

3. Po skončení poslední vyučovací hodiny překontrolují pořádek ve třídě, uzavření oken, uzavření přívodu vody a vypnutí elektrických spotřebičů. Pedagog odchází ze třídy poslední, uzamyká ji.  Při odchodu z budovy kontrolují uzavření a zajištění oken a dveří v kabinetech. Před odchodem z budovy se ve sborovně seznámí s přehledem zastupování a dozorů na další dny.

Do elektronické třídní knihy zapíše vyučující po skončení své hodiny absenci v dané třídě. Ostatní zápisy z vyučovací hodiny zapíše učitel do ISŠ nejpozději po skončení své přímé vyučovací povinnosti. Zápis klasifikace do ISŠ viz pravidla pro hodnocení žáků školy.

 

4. Ve škole a celém areálu školy se nekouří.     

 

5. V budově lze používat pouze evidované elektrické spotřebiče. K vaření vody na nápoje je povoleno používat pouze varné konvice zakoupené školou, v době mimo provoz musí být konvice umístěna mimo podložku, ze které je napájena el. energií.

 

 

III. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí,

 

1. Všichni žáci se chovají při pobytu ve škole i mimo školu tak, aby neohrozili zdraví a majetek svůj ani jiných osob.  

 

2. Žákům není povoleno v době (mimo vyučován)í se zdržovat v prostorách školy, pokud nad nimi není vykonáván dozor způsobilou osobou.      

 

3. Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během pobytu žáků ve školní budově nebo mimo budovu při akci pořádané školou žáci hlásí ihned vyučujícímu, nebo pedagogickému dozoru.

 

4. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dozoru učitele.

 

5. Při výuce v tělocvičně, dílnách, na pozemcích, v laboratoři  zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny,   dané vnitřním řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu provedou prokazatelné poučení žáků v první vyučovací hodině školního roku a dodatečné poučení žáků, kteří při první hodině chyběli. O poučení   žáků provede učitel záznam do ISŠ. Poučení o BOZP a PO se provádí rovněž před každou akcí mimo školu a před každými prázdninami.

 

6. Školní budova je volně přístupná zvenčí pouze v době, kdy je dozírajícími zaměstnanci školy zajištěna kontrola přicházejících osob: 7.40   - 8.00 paní uklízečka a školník. Každý z pracovníků školy, který otevírá budovu cizím příchozím, je povinen zjistit důvod jejich návštěvy a zajistit, aby se nepohybovali nekontrolovaně po budově. Během provozu školy jsou zevnitř volně otevíratelné dveře hlavního vchodu i všech únikových východů.

 

7. Ve všech budovách a prostorách školy platí přísný zákaz kouření- požívání   alkoholu - používání ponorných el. vařičů - ponechávat peníze   v hotovosti a osobní cenné věci volně ve stolech, skříních ve třídě   i v kabinetech, ponechávat je ve škole přes noc.    

 

8. Šatny s odloženými svršky žáků jsou uzamčeny, klíče od šaten mají žáci u sebe. Uzamčení všech šaten kontroluje v 8.00 hod a průběžně během výuky školník. V šatnách je instalován kamerový systém.     

 

9. Všichni zaměstnanci školy jsou při vzdělávání a během souvisejícího provozu školy povinni přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů, poskytovat žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.

 

10. Všichni zaměstnanci školy jsou povinni oznamovat údaje související s úrazy žáků, poskytovat první pomoc a vést evidenci úrazů podle pokynů vedení školy. 

 

11. Po poslední vyučovací hodině dopoledního a odpoledního vyučování vyučující předává žáky, kteří jsou přihlášeni do školní družiny vychovatelkám školní družiny. Ostatní odvádí do šaten a stravující se žáky pak do školní jídelny. Dozor v šatnách nad žáky odcházející z budovy vykonává další dozírající zaměstnanec školy.    

 

 

12. Pedagogičtí zaměstnanci dodržují předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při   práci a protipožární předpisy; pokud zjistí závady a nedostatky, ohrožující zdraví a bezpečnost osob, nebo jiné závady technického rázu, nebo nedostatečné zajištění budovy, je jejich povinností   informovat o těchto skutečnostech nadřízeného a v rámci svých   schopností a možností zabránit vzniku škody. Sledují zdravotní stav žáků a v případě náhlého onemocnění žáka   informují bez zbytečných průtahů vedení školy a rodiče postiženého žáka. Nemocný žák může být odeslán k lékařskému vyšetření či ošetření jen v doprovodu dospělé osoby. Třídní učitelé zajistí, aby každý žák měl zapsány v žákovské knížce nebo ISŠ tyto údaje: datum narození, adresu, telefonní čísla rodičů do zaměstnání a domů, zdravotní pojišťovnu žáka. 

Při úrazu poskytnou žákovi nebo jiné osobě první pomoc, zajistí ošetření žáka lékařem. Úraz ihned hlásí vedení školy a vyplní záznam do knihy úrazů, případně vyplní předepsané formuláře. Ošetření a vyplnění záznamů zajišťuje ten pracovník, který byl jeho svědkem, dozorem, nebo který se o něm dověděl první.

    

Postup při zjištění či podezření výskytu infekčního onemocnění:

Při zjištění či podezření výskytu infekčního onemocnění (např. pedikulózy ) okamžitě uvědomíme zákonného zástupce žáka. Při hromadném výskytu informujeme místní hygienickou stanici. Při opakovaném výskytu pedikulózy informujeme orgán sociální péče. Zbavit dětí vší je ze zákona povinností rodičů.

 

 

13. Pedagogičtí a provozní pracovníci školy nesmí žáky v době dané rozvrhem bez dozoru dospělé osoby uvolňovat k činnostem mimo budovu, nesmí je samotné posílat k lékaři atd. Škola odpovídá za žáky v době dané rozvrhem výuky žáka, včetně nepovinných předmětů, přestávek a stravování. 

 

 

14. Postup školy při výskytu podezřelé látky a při podezření na užití omamné látky žákem

      

Prevence:

 

1.      Vytvořit podmínky pro předcházení výskytu případů užívání návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, včetně všech školních akcí i mimoškolní činnosti.

2.      Zajistit bezpečnost a ochranu zdraví žáků před škodlivými účinky návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, včetně veškerých školních akcí.

3.      Školním řádem školy a vnitřním řádem školského zařízení (dále jen „školní řád“) jasně vymezit zákaz užívání návykových látek ve škole, jejich nošení do školy.

4.      Poskytovat žákům a zákonným zástupcům nezbytné informace nutné k zajištění jejich ochrany před tímto jevem.

5.      Poskytovat žákům věcné a pravdivé informace o návykových látkách formou, která je přiměřená jejich rozumovému a osobnostnímu vývoji.

6.      Působit na žáky v oblasti primární prevence užívání návykových látek.

7.      Do veškerých poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví zakotvit informace o nebezpečnosti užívání návykových látek a zákazu jejich užívání při všech činnostech souvisejících se školními aktivitami.

8.      Poskytovat žákům, kteří mají s užíváním návykových látek problémy, jakož i jejich zákonným zástupcům, informace o pomáhajících institucích a možnostech řešení situace.

9.      Při řešení případů souvisejících s užíváním návykových látek nebo distribucí OPL je třeba spolupracovat s dalšími zainteresovanými institucemi – Policie ČR, orgány sociálně-právní ochrany dětí, školská poradenská zařízení apod.

10.  V případech, které stanoví zákon, plnit ohlašovací povinnost směrem k orgánům činným v trestním řízení, orgánům sociálně-právní ochrany obce s rozšířenou působností a zákonným zástupcům žáka.

 

 Tabákové výrobky

Ve vnitřních i vnějších prostorách školy je zakázáno kouřit. Kouřit zde nesmějí žádné osoby a není možné ani zřizovat kuřárny nebo místa pro kouření vyhrazená.

1.      Prostor školy je označen viditelným textem doplněným grafickou značkou zákazu kouření. Takto jsou označeny vnitřní i vnější prostory.

2.      Kouření v prostorách školy je zakázáno pod sankcemi uvedenými ve vyhlášce o základním vzdělávání.

 

Konzumace tabákových výrobků ve škole

1.      V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci tabákových výrobků ( včetně elektronické cigarety) v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.

2.      Tabákový výrobek je třeba žákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat.

3.      Pedagogický pracovník dále postupuje podle školního řádu školy: o události sepíše stručný záznam s vyjádřením žáka, (zejména odkud, od koho má tabákový výrobek), který založí školní metodik prevence do své agendy.

4.      V případě porušení zákazu kouření informuje třídní učitel zákonného zástupce nezletilého žáka.

5.      V závažných případech (zejména s ohledem na věk nebo chování dítěte) a jestliže se jednání opakuje, vyrozumí škola orgán-sociálně právní ochrany obce s rozšířenou působností. Škola může od orgánu sociálně-právní ochrany obce vyžadovat pomoc.

6.      Z konzumace tabákových výrobků ve škole je třeba vyvodit sankce tímto stanovené školním řádem - postupuje se podle vyhlášky pro příslušný stupeň vzdělávání.

 

 Alkohol

Prodej nebo podávání alkoholických nápojů osobám mladším 18 let je v ČR zakázáno. Zakázáno je rovněž osobám mladším 18 let alkohol nabízet, anebo je v konzumaci alkoholu podporovat.

1.      Tímto školním řádem škola stanoví zákaz užívání alkoholu v prostorách školy v době školního vyučování i na všech akcích školou pořádaných.

2.      Podávání alkoholických nápojů osobám mladším 18 let může být trestným činem nebo přestupkem.

 

Konzumace alkoholu ve škole

1.      V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci alkoholu v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.

2.      Alkohol je třeba žákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat.

3.            Podle závažnosti momentálního stavu žáka, případně dalších okolností pedagogický pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí.

4.            V případě, kdy je žák pod vlivem alkoholu do té míry, že je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou službu první pomoci.

5.            Jestliže akutní nebezpečí nehrozí, postupuje pedagogický pracovník podle školního řádu školy: O události sepíše stručný záznam s vyjádřením žáka (zejména odkud, od koho má alkohol), který založí školní metodik prevence do své agendy a vyrozumí vedení školy.

6.            V případě, že žák není schopný pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.

7.            Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany dítěte obce s rozšířenou působností a vyčká jeho pokynů. Škola může od orgánu sociálně-právní ochrany dítěte obce s rozšířenou působností vyžadovat pomoc.

8.            Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že žák konzumoval alkohol ve škole i v případě, kdy je žák schopen výuky.

9.            Jestliže se situace opakuje, splní škola oznamovací povinnost k orgánu sociálně-právní ochrany dítěte.  Oznamovacím místem je příslušný odbor obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle místa bydliště dítěte.    

10.        V případě uživatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupců, poskytne škola potřebné informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové situace.

11.        Z konzumace alkoholu ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem. Za nebezpečné a protiprávní jednání je rovněž považováno navádění jiných žáků k užívání alkoholických nápojů.

12.        V případě podezření na intoxikaci žáka může pedagogický pracovník provést orientační test na přítomnost alkoholu (dechová zkouška), ale pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce nebo zletilého žáka či studenta s orientačním testováním žáka na přítomnost alkoholu. Pokud je výsledek testu pozitivní, postupuje pedagogický pracovník obdobným postupem jako je uvedeno od bodu 3. O události sepíše pedagogický pracovník stručný záznam s vyjádřením žáka.

13.        Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu žáka do školy pod vlivem alkoholu, resp. kdy nelze prokázat, že se žák intoxikoval ve škole.

Nález alkoholu ve škole

1. V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy alkohol, postupují takto:

a)      Tekutinu nepodrobují žádnému testu ke zjištění jeho chemické struktury.

b)      O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

c)      Nalezenou tekutinu uloží u vedení školy pro případ usvědčujícího důkazu.

d)     Zpracují stručný záznam o události.

 

2. V případě, kdy pracovníci školy zadrží u některého žáka alkohol, postupují takto:

a)      Zabavenou tekutinu nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury.

b)      O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

c)      O nálezu sepíší stručný záznam, s vyjádřením žáka, u kterého byl alkohol nalezen, datum, místo a čas nálezu a jméno žáka. Zápis podepíše i žák, u kterého byl alkohol nalezen (nebo který jej odevzdal). V případě, že podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se žákem je přítomen/na ředitel/ka školy nebo její/jeho zástupce. Zápis záznamu založí školní metodik prevence do své agendy.

d)     O nálezu vyrozumí zákonného zástupce žáka, a v případě, že se jedná o opakovaný nález u téhož žáka, i orgán sociálně-právní ochrany dítěte, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností.

e)      V případě podezření, že alkohol obsahuje i jiné příměsi a byl nalezen u žáka, který se jím intoxikoval, předají zajištěnou tekutinu přivolanému lékaři.

 

 

 Omamné a psychotropní látky

 

Zakázána je výroba, distribuce, přechovávání, šíření i propagace omamných a psychotropních látek, a to bez ohledu na věk žáka a prostředí, ve kterém by k tomu docházelo. Zakázáno je rovněž navádění k užívání těchto látek.

1.      Tímto školním řádem škola stanovuje zákaz užívání OPL a jejich distribuci a přechovávání. Současně stanovuje zákaz vstupu do školy pod jejich vlivem. Školním řádem stanovuje rovněž tyto sankci za porušení zákazu: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy. Porušení zákazu bude vždy projednáváno na pedagogické radě za účelem hodnocení klasifikace chování žáka.

2.      Ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 a 188 a spáchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazí, se sám vystavuje trestnímu stíhání. Překazit takový čin lze tím, že ho včas oznámí orgánům Policie ČR nebo státnímu zástupci.

 

Konzumace OPL ve škole

1.      V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci OPL v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.

2.            Návykovou látku je třeba žákovi odebrat a zajistit ji, aby nemohl v konzumaci pokračovat.

3.            Podle závažnosti momentálního stavu žáka, případně dalších okolností, pedagogický pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí.

4.            V případě, kdy je žák pod vlivem OPL do té míry, že je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou službu první pomoci.

5.            Jestliže akutní nebezpečí nehrozí, postupuje pedagogický pracovník podle školního řádu školy. Především ihned zajistí vyjádření žáka a vyrozumí vedení školy.

6.            V případě, že žák není schopen pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.

7.            V případě, že žák není schopný dbát pokynů zaměstnanců školy, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.

8.            Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany a vyčká jeho pokynů. Škola může od orgánu sociálně-právní ochrany obce vyžadovat pomoc.

9.            Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že žák konzumoval OPL ve škole i v případě, kdy je žák schopen výuky (dbát pokynů pracovníků školy).

10.        Současně splní oznamovací povinnost k orgánu sociálně-právní ochrany dítěte. Oznamovacím místem je příslušný odbor obce s rozšířenou působností podle místa bydliště dítěte.

11.        V případě uživatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupců, poskytne škola informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové situace.

12.        Z konzumace OPL ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem. Nicméně je nutné rozlišovat distributora od uživatele. Uživatel je nebezpečný pouze sobě, distributor všem. Distribuce je trestným činem, užívání OPL je porušením školního řádu.

13.        Navádění jiných žáků k užívání návykových látek je považováno rovněž za nebezpečné a protiprávní jednání.

14.        V případě podezření na intoxikaci žáka může pedagogický pracovník provést orientační test na přítomnost OPL (zkouška ze slin), ale pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce, resp. žáka staršího 18 let s orientačním testováním žáka na přítomnost OPL. Pokud je výsledek testu pozitivní, postupuje pedagogický pracovník obdobným postupem jako je uvedeno od bodu 3. O události sepíše pedagogický pracovník stručný záznam s vyjádřením žáka.

15.        Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu žáka do školy pod vlivem OPL, resp. kdy nelze prokázat, že se žák intoxikoval ve škole.

 

 

 

 

Distribuce OPL ve škole

1.      Distribuce OPL je v České republice považována za protiprávní jednání. Je proto zakázána a může být kvalifikována jako trestný čin. Množství, které žák distribuuje, není nijak rozhodující.

2.      Přechovávání OPL je také vždy protiprávním jednáním. Množství, které u sebe žák v danou chvíli má, je rozhodující pro to, aby toto protiprávní jednání bylo blíže specifikováno buď jako přestupek nebo v případě množství většího než malého jako trestný čin, ale toto množství nemusí mít žádný vliv na kázeňský postih, který je stanovený školním řádem.

3.      Jestliže má pracovník školy důvodné podezření, že ve škole došlo k distribuci OPL, musí o této skutečnosti škola vždy vyrozumět místně příslušné oddělení Policie ČR, protože se jedná o podezření ze spáchání trestného činu.

4.      Jestliže se tohoto jednání dopustila osoba mladší 18 let nebo bylo namířeno proti osobě mladší 18 let, vyrozumí škola také zákonného zástupce a orgán sociálně-právní ochrany obce s rozšířenou působností.

5.      Pokud v rámci tohoto podezření zajistí pracovníci školy nějakou látku, postupují způsobem popsaným níže.

 

Nález OPL ve škole

 

A.  V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy látku, kterou považují za omamnou nebo psychotropní, postupují takto:

 

Látku nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury.

O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

Za přítomnosti dalšího pracovníka školy vloží látku do obálky, napíší datum, čas a místo nálezu. Obálku přelepí, přelep opatří razítkem školy a svým podpisem a uschovají ji do školního trezoru.

O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky.

 

B.        V případě, kdy pracovníci školy zadrží u některého žáka látku, kterou považují za omamnou nebo psychotropní, postupují takto:

 

(1)  Zabavenou látku nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury.

(2) O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

(3) O nálezu sepíší stručný záznam s vyjádřením žáka, u kterého byla látka nalezena, datum, místo a čas nálezu a jméno žáka. Zápis podepíše i žák, u kterého byla látka nalezena (nebo který látku odevzdal). V případě, že podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se žákem je přítomen/na ředitel/ka školy nebo její/jeho zástupce.

(4) O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky a informuje zákonného zástupce žáka.

(5) V případě, že je látka nalezena u žáka, který se jí intoxikoval, předají látku zajištěnou výše uvedeným postupem, přivolanému lékaři. Může to usnadnit léčbu, neboť u řady jedů jsou známy protijedy. Další postup nutný k identifikaci látky pak zajistí Policie ČR.

 

C.  V případě, kdy pracovníci školy mají podezření, že některý z žáků má nějakou OPL u sebe, postupují takto:

 

(1) Jedná se o podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku, a proto řešení této   situace spadá do kompetence Policie ČR.

(2) Bezodkladně vyrozumí Policii ČR, zkonzultují s ní další postup a informují zákonného zástupce žáka.

(3) Žáka izolují od ostatních a do příjezdu Policie ČR je nutné mít ho pod dohledem. U žáka v žádném případě neprovádějí osobní prohlídku nebo prohlídku jeho věcí.

 

 

 Krádeže, vandalizmus

 

Krádeže, zejména mobilních telefonů, a ničení školního majetku, jsou nejčastějšími formami protiprávního jednáním, se kterými se lze v  prostředí škol setkat.

 

Jak postupovat preventivně proti krádežím

 

Krádeže jsou protiprávním jednáním, a jakmile se škola o takovém jednání dozví, bude tuto skutečnost hlásit orgánům činným v trestním řízení, nebo doporučí poškozenému (jeho zákonnému zástupci), aby se na tyto orgány obrátil.

Nošení cenných věcí (zejména věcí malých rozměrů) do školy je rizikové chování, které může vést k jejich odcizení. Škola žákům doporučuje cenné věci, které nesouvisí s vyučováním a vzděláváním nemají žáci do školy nebo školského zařízení nosit, případně je mohou odkládat na místa k tomu určená ( šatní skříňky, trezor ve škole). Pokud takové místo žáci nemají stanoveno, platí pro ně zákaz odkládání těchto věcí.

I v případě, že bude žákům doporučeno nenosit do školy věci nesouvisející s vyučováním, nelze se odpovědnosti za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených věcech jednostranně zprostit a za klenoty, peníze a jiné cennosti se odpovídá do výše 5 000 Kč (§ 1 nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník); pokud budou věci převzaty do úschovy, hradí se škoda bez omezení.   

 

Pedagogové vedou žáky k tomu, aby dokázali protiprávní jednání rozpoznat, byli všímaví vůči svému okolí a v případě, kdy budou svědky takového jednání, ohlásili věc pedagogickému pracovníkovi školy.

 

Jak postupovat při nahlášení krádeže žákem

 

O události pořídit záznam na základě výpovědi poškozeného. Věc předat orgánům činným v trestním řízení (ohlásit na místní nebo obvodní oddělení Policie ČR), nebo poučit poškozeného žáka (jeho zákonného zástupce), že má tuto možnost.V případě, že je znám pachatel, je třeba nahlásit věc orgánu sociálně-právní ochrany (byl-li pachatel mladší 18 let) a současně věc předat orgánům činným v trestním řízení.

 

Jak postupovat preventivně proti vandalismu

 

Každý je odpovědný za škody, které svým jednáním způsobil, a proto po něm bude škola požadovat náhradu, jestliže škodu způsobil úmyslně nebo z nedbalosti.V poučeních o bezpečnosti a ochraně zdraví je třeba se problematice vzniklých škod věnovat a žáky opakovaně upozorňovat na jednání, které k poškození majetku vede a jak se takovému jednání vyhnout.

 

Jak postupovat při vzniku škody

Jakmile vznikne škoda na školním majetku, je třeba o celé záležitosti vyhotovit záznam a pokusit se odhalit viníka. V případě, že viníka škola zná, může na něm (jeho zákonném zástupci) vymáhat náhradu škody. V případě, že nedojde mezi zákonnými zástupci nezletilého dítěte a školou k dohodě o náhradu škody, může škola vymáhat náhradu soudní cestou.

 

Oblast prevence užívání návykových látek

 

 

Všem osobám je v prostorách školy zakázáno užívat návykové látky, ve škole s nimi manipulovat. To neplatí pro případy, kdy osoba užívá návykové látky v rámci léčebného procesu, který jí byl stanoven zdravotnickým zařízením.

 

Požívání omamných a psychotropních látek (dále jen „OPL“) osobami mladšími 18 let je v České republice považováno za nebezpečné chování. Každý, kdo se ho dopouští, má nárok na pomoc orgánů sociálně-právní ochrany dětí.

 

(1) V případě, kdy se škola o takovém chování dozví, bude tuto skutečnost hlásit zákonnému zástupci žáka.

 

(2) Škola je povinna oznámit orgánu sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že žák požívá návykové látky.

 

(3) Distribuce dle § 187 trestního zákona  a  šíření OPL dle § 188 trestního zákona je v ČR zakázána a takové jednání je trestným činem nebo proviněním.  Škola je povinna v takovém případě takový trestný čin překazit a učiní tak v každém případě včasným oznámením věci policejnímu orgánu. 

 

(4) V případě výskytu látky, u níž je podezření, že se jedná o omamnou a psychotropní látku v prostorách školy, nebo v případě přechovávání takové látky žákem bude škola postupovat stejně jako v bodu (3).

 

 Souhlas zletilého žáka a studenta  nebo zákonného zástupce nezletilého žáka s orientačním testováním žáka na přítomnost OPL

 

Škola, adresa, razítko:

 

Souhlasné prohlášení zákonného zástupce k možnosti orientačního testování přítomnosti návykových látek v lidském organismu v průběhu školního roku …………………

 

Způsob testování:

Testování na přítomnost alkoholu pomocí dechové zkoušky, v případě přítomnosti OPL pomocí zkoušky ze slin.

 

Jméno žáka/studenta .................................................................................................................

 

Souhlasím s možností orientačního testování přítomnosti návykových látek v organismu mého syna/dcery, existuje-li důvodné podezření z požití návykové látky a možného ohrožení jeho/jejího zdraví.

 

 

V……………… dne…………                                                   

 

 

 

  podpis zákonného zástupce

 

 

 

15. Evidence úrazů.

a)      Záznam o úrazu provádí zaměstnanec školy, který v době vzniku úrazu vykonával nad žáky dohled. Pokud byl úraz ohlášen dodatečně žákem nebo jeho zákonnými zástupci, záznam provádí opět zaměstnanec, během jehož dohledu k úraz údajně došlo, nebo třídní učitel.

b)      V knize úrazů se evidují všechny úrazy dětí, žáků a studentů (dále jen "úraz"), ke kterým došlo při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola (školské zařízení) o úrazu dozví.

c)      Při úrazech smrtelných a úrazech, jejichž důsledkem byla nepřítomnost dítěte, žáka nebo studenta ve škole nebo školském zařízení, vyhotovuje škola obdobným postupem záznamy o úrazu na předepsaných formulářích (tvoří přílohu tohoto řádu školy). Pro účely školských předpisů se smrtelným úrazem  rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky žák zemřel nejpozději do jednoho roku od vzniku úrazu. Záznam o jakémkoli úrazu, i evidovaném v knize úrazů se vyhotoví také na žádost zákonného zástupce žáka, zletilého žáka nebo zřizovatele, zdravotní pojišťovny žáka, příslušného inspektorátu České školní inspekce anebo místně příslušného útvaru Policie České republiky. Škola vyhotoví o úrazu, který nezpůsobí nepřítomnost žáka ve škole nebo školském zařízení, záznam, pokud je pravděpodobné, že žáku bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola nebo školské zařízení zletilému žákovi, v případě nezletilého žáka jeho zákonnému zástupci.

d)     Hlášení úrazu. O úrazu nezletilého žáka podá škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu hlášení jeho zákonnému zástupci. Pokud nasvědčují zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s úrazem byl spáchán trestný čin nebo přestupek, nebo jedná-li se o smrtelný úraz, podá škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu hlášení místně příslušnému útvaru Policie České republiky. Dále o úrazu podá škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu hlášení pojišťovně, u které je škola nebo školské zařízení pojištěno pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou na životě a zdraví žáků, pokud škola nebo školské zařízení má takové pojištění sjednáno.

e)      Záznam o úrazu jehož důsledkem byla nepřítomnost, nebo pokud je pravděpodobné, že žáku bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem, zasílá škola  za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce - zřizovateli, zdravotní pojišťovně žáka a příslušnému inspektorátu České školní inspekce.

f)       Záznam o smrtelném úrazu zasílá škola navíc ještě místně příslušnému útvaru Policie České republiky a to do 5 pracovních dnů po podání hlášení podle předchozího odstavce.

g)      Osobní údaje, které jsou součástí knihy úrazů, mohou být zpracovávány pouze za účelem evidence úrazů, popřípadě jako podklad pro vyhotovení záznamu o úrazu, podléhají režimu ochrany osobních údajů podle planých právních předpisů.

 

IV. Podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského zařízení ze strany dětí, žáků a studentů.

 

 

1. U každého svévolného poškození nebo zničení majetku školy, majetku žáků,učitelů či jiných osob žákem je vyžadována úhrada od rodičů žáka, který poškození způsobil. Pokud byl vznik škody umožněn nedostatečným dozorem nad žákem, na náhradu škody od rodičů není právní nárok Při závažnější škodě nebo nemožnosti vyřešit náhradu škody s rodiči je vznik škody hlášen Policii ČR, případně orgánům sociální péče.

 

2. Ztráty věcí hlásí žáci neprodleně svému třídnímu učiteli. Žáci dbají na dostatečné zajištění svých věcí - uzamykání šaten, tříd.

 

3. Do školy žáci nosí pouze věci potřebné k výuce, cenné věci do školy nenosí. Hodinky, šperky, mobilní telefony apod. mají neustále u sebe, mají zakázáno je odkládat, pouze z bezpečnostních důvodů a na výslovný pokyn vyučujícího, který zajistí jejich úschovu.     

 

4. Žáci školy a zaměstnanci školy odkládají osobní majetek pouze na místa k tomu určená.

 

5. Žákům základních škol a dětem zařazeným do přípravných tříd (§ 47) jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu podle školského zákona. Žáci prvního ročníku základního vzdělávání tyto učebnice a učební texty nevracejí, žáci ostatních ročníků základního vzdělávání jsou povinni učebnice a učební texty vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku. Žáci jsou povinni řádně pečovat o takto propůjčený majetek školy, ochraňovat jej před ztrátou a poškozením, vrátit jej na konci roku v řádném stavu.

 

V. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů.

 

1. Tato pravidla jsou součástí tohoto školního řádu. Pro svoji rozsáhlost jsou uvedena v dílčí, samostatné části školního řádu - ve směrnici“ Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů" (pravidla pro hodnocení žáků školy).

 

VI. Školní stravování

 

Podle vyhlášky č. 107/2005 Sb. o školním stravování (§2, odst. 3) stanovuje ředitel školy tyto podmínky pro poskytování školního stravování:

 

      -     cena obědů

-          způsob placení (hotovostní, bezhotovostní)

-          do kterého data musí být obědy pro příští měsíc zaplaceny

-          způsob přihlašování a odhlašování

-          výdej do jídlonosičů

-          organizaci výdeje - dozory, doba stravování pro cizí strávníky,

 

VII. Závěrečná ustanovení

 

1.      Kontrolou provádění ustanovení této směrnice je statutárním orgánem školy pověřen zaměstnanec: Mgr.Václav Špetlík

2.      Zrušuje se předchozí znění této směrnice č.j.:173/07 ze dne 8.5.2007. Uložení směrnice v archivu školy se řídí Spisovým a skartačním řádem školy.

3.      Směrnice nabývá účinnosti dnem : 3. 9. 2007

4.      Podle § 30 školského zákona č. 561/2004 Sb. zveřejňuje ředitel školy tento řád následujícím způsobem: vyvěšením v hale školy a ve sborovně školy.

5.      Zaměstnanci školy s tímto řádem byli seznámeni na provozní poradě dne 3.9.2012.

6.      Žáci školy budou s tímto řádem seznámeni třídními učiteli vždy na začátku každého školního roku.  seznámení bude zaznamenáno v ISŠ.

7.      Zákonní zástupci žáků byli informováni o vydání řádu školy informací v žákovských knížkách a ISŠ, řád je pro ně zpřístupněn v hale školy a na webových stránkách školy.

 

V České Lípě dne 3.9.2012

 

                                                           

 

 

                                                                          …………………………………………

                                                                                    Mgr.Václav Špetlík

                                                                                     ředitel školy

 

 

 

Příloha ke školnímu řádu

Evaluace

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ A KLASIFIKACI ŽÁKŮ

A.

Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci

Jednou z podmínek efektivního učení je zpětná vazba, která poskytuje žákovi informace

o správnosti postupu, průběhu či výsledku. Při poskytování zpětné vazby klademe důraz na

vhodnou formulaci (zaměření na problém, činnost, nikoliv hodnocení osoby).

Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci uplatňuje pedagogický pracovník vůči žákovi přiměřenou náročnost a pedagogický takt. Při celkové klasifikaci přihlíží vyučující k věku žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech z důvodu určité indispozice.

Vyučující však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně,

v souladu se specifikou předmětu.

 

Hodnocení prospěchu a chování se obecně  řídí těmito zásadami:

1. Obsah pravidel se řídí Zákonem  č. 561/2004 Sb. (školský zákon) a Vyhláškou č. 48/2005 Sb

    o základním  vzdělávání.

2. Při hodnocení  musí být pedagog  otevřený k dětem i rodičům, stanovit a vysvětlit jasná

    kritéria pro hodnocení, hodnotit individuální pokrok bez srovnávání s ostatními.

3. Pravidla hodnocení prospěchu a chování žáků se vztahují na dobu pobytu žáků ve škole a na

   akce pořádané školou.  

 

 

 

1.Způsoby hodnocení  žáků

 

Při hodnocení prospěchu a chování žáků v 1. – 9. ročníku  používáme klasifikaci.

U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami  používáme  slovní hodnocení, nebo kombinaci klasifikace a slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce.

 

           Základní pravidla pro použití klasifikace

1. Známka z vyučovacího předmětu nezahrnuje hodnocení žákova chování.

2. Klasifikujeme jen probrané a procvičené učivo. Žáci mají možnost a dostatek času

k naučení, procvičení a zažití učební látky.

3. Učitel vyváženě hodnotí a promítá do klasifikace a hodnocení: vědomosti, dovednosti,

postup, práci s informacemi, úroveň komunikace a tvořivost žáka.

4. Při klasifikaci používá učitel pěti klasifikačních stupňů.

6. Všechny písemné práce jsou včas oznámeny, aby žáci měli dostatek času se na ně

připravit.

7. Tradiční ústní zkoušení u tabule je nahrazeno efektivnějšími způsoby zjišťování

vědomostí a dovedností žáků.

8. Průběžné hodnocení žáka na školní úrovni se zaměří na žákův osobní pokrok při dosahování znalostí a dovedností (kompetencí), cílem je posílit zpětnou vazbu učitele  a vést žáky k sebehodnocení

 

           Základní pravidla pro použití slovního hodnocení

1. Hodnocení je prvotně zaměřeno na poskytování zpětné vazby o průběhu a výsledku

činností žáka. Žák dostává informace také o tom, jakým způsobem může dosáhnout

lepších výsledků v problémových oblastech. Slovní hodnocení je pozitivně zaměřeno.

2. Učitel hodnotí osobní pokrok žáka, porovnává jeho aktuální výkon s předchozími

výsledky práce.

3. Hodnocení je vždy adresné a osobně se obrací k tomu, komu je určeno – k žákovi.

4. U žáka se speciálními vzdělávacími potřebami  rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka a doporučení PPP nebo SPC.

5. V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání. V pátém  ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.  Výstupní hodnocení  je pozitivně zaměřeno.

 

2.   Kritéria hodnocení žáka

 

Kritéria hodnocení prospěchu žáků

• Rozsah znalostí a dovedností ( úplnost, přesnost, trvalost zapamatovaných faktů)
• Hloubka porozumění ( vlastní interpretace informací, dokládání příklady, zařazování do kontextu)
• Kvalita práce s informacemi ( práce s různými informačními zdroji, vyhledávání, třídění, využívání, prezentace)
• Produktivita ( plnění úkolů, včasnost, struktura a srozumitelnost  vyjadřování, formální úroveň písemností)
• Užívání získaných znalostí, dovedností a postojů ( plnění praktických úkolů, řešení reálných problémů, práce v projektech, podíl na činnosti v týmu)

 

Škály ke kritériím hodnocení prospěchu

 

 

 

 

Rozsah znalostí
1	+ + + +	100  – 91 %
2	+ + +  -	90  – 61 %
3	+ +  -  -	60 -   41 %
4	+  -  -  -	40  -  21 %
5	-   -  -  -	20  -   0  %

 

 

 

 

Hloubka porozumění
1	kladení otázek k věci, rozvíjení tématu, vytvoření originálu,
2	správná aplikace, ověření, rozbor
3	vyjádření vlastními slovy, uvedení příkladu
4	zopakování, označení, seřazení
5	rezignace, apatie, nulová snaha
Kvalita práce s informacemi
1	vytvoření nové, přehledné, srozumitelné, informační struktury
2	přítomnost hlavní myšlenky v informační struktuře
3	rozporná nebo neúplná data
4	vyhledání nebo převzetí cizí informační struktury
5	nepřítomnost pokusu, absence jakékoli snahy

 

 

 

 

Produktivita
1	četné, rozmanité, úplné, formálně správné výstupy
2	formálně správné výstupy
3	výstupy s formálními nedostatky
4	nesrozumitelné, nedokončené výstupy
5	žádné výstupy

 

 

Užívání získaných znalostí, dovedností, postojů
1	úplnost, správnost, bohatost použitých prostředků
2	neúplnost, převaha vhodně použitých prostředků
3	neúplnost, vzájemná rozpornost použitých prostředků
4	neúspěšný pokus
5	rezignace, bezradnost, lhostejnost

 

 

 

Sebehodnocení

 

1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.

2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.

3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.

4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat:

- co se mu daří,

- co mu ještě nejde.

- jak bude pokračovat dál.

5. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

6. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.

 

 

 

 

 

 

Kritéria pro hodnocení skupinové práce

 (hodnocení se  provádí na škále 1 – 4  :  téměř vždy, často, někdy, zřídka)

 

 Podíl na práci skupiny

·         Bez zaváhání se účastnil diskuse ve skupině.

• Na práci skupiny se podílel odpovídající měrou („neulejval se“).
• Svou snahou ve skupině stále dominovat narušoval činnost ostatních, spolupráci ve skupině. Účastnil se skupinových aktivit.

 

Držení se tématu

• Dával pozor, poslouchal, co bylo řečeno a uděláno.
• Svými poznámkami se snažil vracet členy skupiny zpět k tématu.

·         Utíkal od tématu nebo měnil téma.

·         Držel se tématu.

 

 Navrhování užitečných nápadů a myšlenek

·         Přicházel s myšlenkami a nápady, které pomáhaly skupině v její práci.

• Přicházel s užitečnou kritikou a komentáři.
• Ovlivnil rozhodnutí skupiny a její plány.

 

 

 Uznání

• Vyjadřoval se pozitivním a povzbuzujícím způsobem o členech skupiny a jejich nápadech.
• Vyjadřoval ostatním uznání a pochvalu za jejich nápady.
• Vyjadřoval se znevažujícím nebo nepřátelským způsobem o členech skupiny.

 

 

 Komunikace

• Mluvil jasně a srozumitelně.
• Vyjadřoval své myšlenky jasně a efektivně.
• Komunikoval jasně a srozumitelně.

 

Celkový dojem

• Tato pracovní skupina mi pomohla zlepšit porozumění problému a způsobům jeho řešení

       lépe, než kdybych pracoval sám.

• Práce v této skupině byla velmi příjemnou zkušeností.

 

Kritéria hodnocení tvořivosti

 

• Bohatost nápadů ( vytvoření co největšího množství přijatelných řešení podle určitého zadání, např. vymyslet nadpisy pro článek, různé varianty dokončení příběhu, apod.)
• Originalita ( vytvoření neobvyklého, svérázného, původního, netradičního řešení, návrhu, myšlenky, způsobu apod.)
• Překonání stereotypu (nalezení nového řešení, nového významu jedné věci, úkolu, pojmu)
• Uplatnění kombinace ( vytvoření nového funkčního celku z různých prvků-např. sepsání básníčky ze zadaných slov, sestavení koláže apod.)
• Propracování ( důslednost, dokončení námětu, dotažení detailů, úprava proporcí, úplnost řešení)

 

 

 

3. Pravidla pro hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

 

1. Dítětem, žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely školských předpisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení a chování. Zdravotním znevýhodněním je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky.
2. Děti, žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání, klasifikaci a hodnocení.
3. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení výsledků vzdělávání a chování  a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.
4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
5. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy ověřování, které odpovídají schopnostem žáka a na něž porucha nemá negativní vliv.To znamená, že dítě nebude vystavováno takovým činnostem, ve kterých díky své poruše nemůže podávat optimální výkon. (klasické diktáty, dlouhé přepisování apod.) Důležitým předpokladem pro rozpoznání skutečných vědomostí, znalostí a dovedností nezkreslených poruchou je odlišení specifických problémů od nespecifických, znalost projevů jednotlivých poruch a jejich dopad na výkon žáka a individuální přístup při výběru prostředků a metod zajišťujících úspěšnost dítěte. Učitel hodnotí pouze věcnou správnost ( s výjimkou českého jazyka ), nevyžaduje pohotovou odpověď, poskytne pomocnou otázku nebo záchytný bod, dá vždy možnost opravy.
6. Při hodnocení vyučující vychází z toho, v čem je žák úspěšný, oceňuje malé pokroky a dílčí úspěchy , oceňuje snahu. Tím podporuje jeho motivaci k učení. Klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkon. Při klasifikaci se nevychází z pouhého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. V časově limitovaných úkolech se hodnotí pouze to, co žák stačil vypracovat.
7. Při hodnocení a klasifikaci vyučující vychází z toho, kam až dítě při nápravě své poruchy dospělo, i když to neodpovídá znalostem ostatních dětí.
8. Dítě má vždy k dispozici korekční pomůcky, které mu pomohou překonat projevy postižení.
9. Klasifikace je provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat.
10. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný postoj je respektován. 
11. Se specifickými  poruchami  žáka/žáků, s metodami hodnocení a tolerance se seznámí všichni vyučující, kteří dané žáky vyučují. To platí i v případě přestupu žáka na druhý stupeň ZŠ.
12. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak.
13. Zvláštní metody hodnocení a klasifikace  se vztahují  na všechny předměty obsažené v učebním plánu 1. a 2. stupně ZŠ a to vzhledem k charakteru a stupni postižení. 

 

 

4. Doporučené formy a způsoby  hodnocení ve všech vyučovacích předmětech pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami i se specifickými poruchami učení

 

• jiné formy průběžného  hodnocení (body, počet chyb, slovy)
• odlišení specifických a gramatických chyb, nehodnotit specifické chyby
• tolerance kolísání výkonu (nehodnotit nejhorší výkon)
• preference kladné zpětné vazby (zdůraznění správných výsledků, jevů...)
• poskytnutí ocenění před třídou
• podpora motivace (hodnotit pracovní úsilí, zájem a snahu - nejen výkon)
• respektování individuálního tempa – nehodnotit jako chybné to, co dítě nestihlo
• preferovat testové formy práce s možností výběru  /a/b/c/ nebo stručnou odpovědí
• preferovat ústní zkoušení
• ověřovat znalost pravidel

• v nejazykových předmětech hodnotit pouze obsahovou správnost odpovědi
• využívat slovní hodnocení, kombinaci slovního hodnocení a klasifikace

 

 

Cizí jazyk

 

Dítě s některou se specifických poruch učení bude mít také ovlivněný svůj výkon při osvojování si cizího jazyka a také s jeho užíváním. Do hodnocení a klasifikace vyučující zahrne jen to nejzákladnější a to, co dítě zvládlo. To znamená osvojení nejzákladnější slovní zásoby a běžných frází výhradně ústní formou, schopnost jednoduché konverzace, ale i znalost říkadel, písniček, básniček. Učitel využívá možnosti průběžného i shrnujícího slovního hodnocení. Není důležité, aby dítě s poruchou učení zvládlo cizí jazyk dokonale, ale není vhodné jej z výuky zcela vylučovat. Naopak je potřeba přistupovat k dětem s pochopením a přizpůsobit své nároky potřebám a možnostem dětí individuálně.

 

 

Matematika

 

 

Obtíže s matematikou nezaznamenávají pouze děti s dyskalkulií. Zvlášť v matematice je třeba zajistit dětem dostatečné množství názorných a korekčních pomůcek, umožnit jim zrakovou oporu. Nevhodné jsou časově limitované úkoly.

 

• Při hodnocení učitel postupuje po krocích a hodnotí jednotlivé dílčí kroky.
• Hodnotí se pochopení a správnost postupu a hodnotí se pouze to, co dítě zvládlo vypracovat.
• Vyučující při hodnocení vychází z toho, kam až dítě při nápravě své poruchy dospělo, jaký pokrok udělalo za určité časové období.
• K ověřování znalostí dítěte volí učitel takovou formu, ve které je dítě úspěšnější.
• Ověřují se pouze znalosti dostatečně procvičené, zautomatizované, zafixované, zkoušení slouží učiteli spíše jako informace o tom, co je třeba ještě procvičit.
• Vyučující hodnotí s tolerancí kvalitu rýsování v geometrii, obtíže související s poruchou prostorového vnímání, nezahrnuje do hodnocení specifické chyby plynoucí z poruchy (např. záměny tvarově podobných číslic, záměny znamének, záměny čitatele a jmenovatele, posun číslic při písemném počítání a podobně.) Tolerance se týká také neschopnosti dětí aplikovat naučený algoritmus na obměněný příklad, selhávání při počítání zpaměti, neschopnost přečíst nebo napsat číselnou řadu.
• Je důležitá stálá podpora dítěte, pochvala i za malé pokroky a motivace k učení.

 

 

 

Metody hodnocení a klasifikace žáků SVP na 2.stupni ZŠ.

 

Veškeré výše uvedené zásady se vztahují na všechny děti se SVP, tedy na děti 1. i 2. stupně ZŠ. Ve zvýšené míře je třeba dbát na to, aby se všichni vyučující seznámili se  stupněm a charakterem  postižení žáka a aby jejich konkrétní přístupy k žákovi byly stanoveny na základě dohody všech učitelů a speciálního pedagoga. Součástí dohody je i souhlas rodičů.

 

 Metody a formy hodnocení a klasifikace, zjišťování úrovně dosažených vědomostí a dovedností, druhy zkoušení a způsoby získávání podkladů pro hodnocení zcela odpovídá všem výše uvedeným zásadám a vyučující jsou s nimi seznámeni. Vše je vedeno zájmem dítěte, se zaměřením na pozitivní stránky výkonu dítěte namísto jednostranného zdůrazňování chyb.

 

 

 

5. Hodnocení chování

 

 

Kritéria hodnocení chování

 

• Zdvořilost ( oslovování, pozdrav, prosba, poděkování,omluva, uplatňování přednosti)
• Způsob komunikace ( nemluví vulgárně, přihlásí se o slovo, neskáče do řeči, mluví věcně, zdrží se osobního útoku)
• Respekt k lidem ( nevysmívá se druhému, neponižuje ho slovně ani fyzicky, bere na něj ohled, ocení jeho přínos, zapojí se do činnosti)
• Úcta k hodnotám ( nepoškozuje cizí majetek, nepůjčuje si věci bez dovolení, zachází s věcmi šetrně )
• Plnění povinností ( řádně dochází do školy, dodržuje stanovený čas, plní uložené úkoly, dodržuje organizační pokyny)
• Prosazování práv ( upozorní na nebezpečné jednání ohrožující život, zdraví nebo práva druhých, zastane se slabšího, vyjádří se slušně  a věcně k věcem, které se týkají jeho vzdělání a života školy, uplatňuje demokratické principy v třídní nebo školní samosprávě)

 

 

Pravidla slušného chování vytvořená dětmi

 

Ø  Vstoupil /a jsi – pozdrav.

     Odcházíš – rozluč se.

     Chceš – řekni prosím.

     Dostaneš – řekni děkuji.

     Udělal jsi chybu – omluv se.

Ø  Chováme se klidně, vstřícně a slušně.

Ø  Dodržujeme třídní pravidla.

Ø  Chráníme zdraví a majetek.

Ø  Neubližujeme ostatním.

Ø  Respektujeme pokyny pracovníků školy.

Ø  Udržujeme pořádek.

Ø  Vytváříme klidné prostředí pro učení.

Ø  Navzájem si pomáháme.

B.

 

1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

 

1.1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání

 

1. Hodnocení  žáka je  organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.

2. Za první pololetí se vydává škola žákovi výpis z vysvědčení; za druhé pololetí vysvědčení.

3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.

4. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

5. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.

6. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje  klasifikace průběžná a celková.

7. Průběžná klasifikace  se uplatňuje  při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.

8. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na  konci každého pololetí a není  aritmetickým průměrem běžné klasifikace.

9. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

10. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.

11. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci  pedagogický pracovník uplatňuje  přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

12. Klasifikační  stupeň  určí  učitel, který vyučuje  příslušnému předmětu.

13. V předmětu, ve kterém vyučuje  více učitelů, určí  výsledný  klasifikační  stupeň  za  klasifikační  období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.

14. Ohodnocením  výkonu  žáka  klasifikačním  stupněm  posuzuje  učitel výsledky  práce objektivně  a přiměřeně náročně.

15. Pro  určování  stupně  prospěchu  v  jednotlivých  předmětech  na  konci  klasifikačního  období se hodnotí učební výsledky,  jichž žák dosáhl  za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým  zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu  klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro  určitou indispozici. Přihlíží se i ke  snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu  se neurčuje na základě průměru a klasifikace za příslušné období.

16. Ředitel školy je  povinen působit na sjednocování  klasifikačních měřítek všech učitelů.

17. Zákonní zástupci žáka jsou o  prospěchu  žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:

- průběžně prostřednictvím žákovské knížky nebo ISŠ ( Bakalář)

- před  koncem každého  čtvrtletí (klasifikační období),

- případně  kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka.

V  případě mimořádného zhoršení prospěchu  informuje  učitel  zákonné  zástupce žáka  bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě.

18. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně  tři  měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam  klasifikováni  za  pololetí  ze  všech,  popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu  nezkoušejí a neklasifikují.  Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je  závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.

19. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

20. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

21. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

22. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

23. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

24. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

 

1.2.  Zásady pro hodnocení chování ve škole

 

1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po  projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují,  a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po  projednání v pedagogické radě.

2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování vnitřního řádu  školy během klasifikačního období.

3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální  a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením  k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato  opatření byla neúčinná.

4. Škola hodnotí a klasifikuje  žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou. 

5. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.

6. Zákonní zástupci žáka jsou o chování  žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:

- průběžně prostřednictvím žákovské knížky,

- před  koncem  každého  čtvrtletí (klasifikační období),

- okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu.

 

2. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

 

 

1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.

2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.

3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.

4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat:

- co se mu daří,

- co mu ještě nejde.

- jak bude pokračovat dál.

5. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

6. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.

 

 

3.1. Stupně hodnocení prospěchu

 

1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

1 – výborný,

2 – chvalitebný,

3 – dobrý,

4 – dostatečný,

5 – nedostatečný.

 

2. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

- předměty s převahou teoretického zaměření,

- předměty s převahou praktických činností a

- předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.

Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

 

3.1.1. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

 

 

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.

 

Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

- ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,

- schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,

- kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,

- aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,

- přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,

- kvalita výsledků činností,

- osvojení účinných metod samostatného studia.

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má  nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo

pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují větší  nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s velkou  pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

 

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

 

3.1.2. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.

 

Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky.

 

Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí:

- vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,

- osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, hodnotit především zlepšení 

   dílčích dovedností

- využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,

- aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,

- kvalita výsledků činností,

- organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,

- dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,

- hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,

- obsluha a údržba zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 

Stupeň 1 ( výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Žák dovede aplikovat získané vědomosti a dovednosti v reálném životě.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel

se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

 

3.1.3 . Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

 

 

Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, dramatická výchova, etická výchova  a v některých volitelných předmětech – komunikační dovednosti, výtvarné činnosti.

 

Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

 

Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

- stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,

- osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,

- poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,

- kvalita projevu,

- vztah žáka k činnostem a zájem o ně,

- estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,

- v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov.Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

 

 

 

3.2. Stupně hodnocení chování

 

(1) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

a) 1 – velmi dobré,

b) 2 – uspokojivé,

c) 3 – neuspokojivé.

 

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

 

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

 

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

 

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy.

 

Výchovná opatření :

- pochvala

- napomenutí třídního učitele

- důtka třídního učitele

- důtka ředitele školy

 

V souladu s ustanovením § 31 odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb., výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.

Pochvalami a oceněními jsou:

1) Pochvala ředitele školy - ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu

jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné

ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin

nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená do dokumentace

školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

2) Pochvala třídního učitele - třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu

ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu třídního učitele za výrazný

projev školní iniciativy nebo za déle trvající úspěšnou práci. Třídní učitel neprodleně oznámí udělení

pochvaly a jiného ocenění a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

Udělení pochvaly se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se

zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

Kázeňská opatření:

Při porušení povinností stanovených školním řádem může být podle závažnosti tohoto porušení žákovi

uloženo (-a):

1) Napomenutí třídního učitele - ukládá třídní učitel za drobné přestupky proti školnímu řádu, kterých se

žák dopustí; o udělení napomenutí uvědomí třídní učitel prokazatelně rodiče - dopisem, ústní informací

na pravidelných konzultačních dnech a třídních schůzkách. Napomenutí může být uděleno kdykoliv

během školního roku.

2) Důtka třídního učitele - ukládá ji třídní učitel na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětů

ostatních vyučujících po projednání a se souhlasem ředitele školy za závažnější či opakované porušení

školního řádu, norem slušnosti; důtka třídního učitele se uděluje před kolektivem třídy. Důtka může být

uděleno kdykoliv během školního roku.

3) Důtka ředitele školy - ukládá ji ředitel školy po projednání v pedagogické radě za vážná porušení

školního řádu – zvláště za porušování norem slušnosti, za neomluvené absence, za agresivitu vůči

spolužákům i dospělým a další závažná provinění. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka

nebo studenta vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností

školního řádu a jsou postihovány tímto opatřením s následným dopadem na hodnocení chování za

klasifikační období.

Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody

prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená

do dokumentace školy.

V případě závažného porušení školního řádu (šikana, neomluvené hodiny, krádeže, útěky ze školy, vnášení

návykových látek do školy apod.) je svolána mimořádná pedagogická rada, která řeší problém se zákonnými

zástupci. Je pořízen zápis, který je založen v dokumentaci žáka.

 

Kritéria pochval:

Žákům mohou být také uděleny pochvaly za:

1. aktivitu mimo vyučování

2. reprezentaci školy v soutěžích a olympiádách

3. celoroční práci a přípravu na vyučování

4. nejlepší prospěch ve třídě

5. příkladný nebo mimořádný čin, pomoc spolužákovi

6. vzornou práci

 

4.  Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií

 

1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.

2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

5. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

 

 

5. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace

Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení

 

Prospěch

Ovládnutí učiva předepsaného osnovami
1 – výborný	ovládá bezpečně
2 – chvalitebný	ovládá
3 – dobrý	v podstatě ovládá
4 – dostatečný	ovládá se značnými mezerami
5 - nedostatečný	neovládá
Úroveň myšlení
1 – výborný	pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti
2 – chvalitebný	uvažuje celkem samostatně
3 – dobrý	menší samostatnost v myšlení
4 – dostatečný	nesamostatné myšlení
5 - nedostatečný	odpovídá nesprávně i na návodné otázky
Úroveň vyjadřování
1 – výborný	výstižné a poměrně přesné
2 – chvalitebný	celkem výstižné
3 – dobrý	myšlenky vyjadřuje ne dost přesně
4 – dostatečný	myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi
5 - nedostatečný	i na návodné otázky odpovídá nesprávně
Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští
1 – výborný	užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností ,pracuje samostatně, přesně a s jistotou
2 – chvalitebný	dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb
3 – dobrý	řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby
4 – dostatečný	dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
5 - nedostatečný	praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí
Píle a zájem o učení
1 – výborný	aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
2 – chvalitebný	učí se svědomitě
3 – dobrý	k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
4 – dostatečný	malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
5 - nedostatečný	pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

Chování

	1 – velmi dobré	Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
	2 - uspokojivé	Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
	3 - neuspokojivé	Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

6.  Způsob získávání podkladů pro hodnocení

 

 

1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky :

- soustavným diagnostickým pozorováním žáka,

- soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti  na vyučování,

- různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické,  praktické, pohybové) ,didaktickými testy,

- kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami  předepsanými učebními osnovami,

- analýzou různých činností žáka,

- konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP),

- rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.

2. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimečně je možné doplňující přezkoušení za přítomnosti druhého pedagoga. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě PPP nebo SPC.

3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 5 dnů, prostřednictvím ISŠ. Ostatní známky zapíše učitel do IŠS nejpozději do druhého dne. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do elektronické žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka.

4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. Kontrolní čtvrtletní práce vyučující zapíší do elektronické třídní knihy s týdenním předstihem.

5. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

8. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům. Čtvrtletní písemné práce jsou archivovány.

9. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:

- neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden,

- žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, mají možnost okopírování potřebných materiálů nebo sešitů

- účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí,

učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné,

- před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva,

- prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.

10. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

11. Rozdělení písemných prací:

- kontrolní písemné práce – ověřují zvládnutí právě jednoho probíraného jevu případně jevu nezbytného k osvojení nového učiva (váha známky v ISŠ- 5)

- dílčí písemné práce – ověřují míru zvládnutí více probíraných jevů (váha známky v ISŠ-7)

- souhrnné písemné práce – ověřují míru zvládnutí celého tematického celku v souvislostech  ( váha známky v ISŠ 10)

- ústní zkoušení (váha známky v ISŠ -9)

- aktivita (váha známky v ISŠ – 1)

-seminární práce, projekt (váha známky v ISŠ -3)

 

Vyučující se řídí při klasifikaci  na vysvědčení váženým průměrem, který zadávají v ISŠ takto:

Průměr	známka
1 – 1,4	1
1,4 – 1, 6 dle uvážení učitele	1 - 2
1,7 – 2,4	2
2,4 – 2, 6 dle uvážení učitele	2 - 3
2,7 – 3,4	3
3,4 – 3,6 – dle uvážení učitele	3 - 4
3,7 – 4,4	4
4,4 – 4,6 – dle uvážení učitele	4 - 5
4,7 - 5	5

 

 

7.  Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách

 

 

7.1. Komisionální zkouška

 

1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech:

- má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, 

 

- při konání opravné zkoušky.

2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

3. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené.

Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.

6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

9. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

 

 

7.2.  Opravná zkouška

 

1. Opravné zkoušky konají:

- žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy,

- žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů.

Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.

2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.

5. Třídní učitel zapíše do ISŠ žákovi, který koná opravnou zkoušku:

 

Vykonání opravné zkoušky (Evidence v ISŠ Bakalář – poznámka)

Žák vykonal dne …… opravnou zkoušku z předmětu ………s prospěchem ……… .

 

Nedostavení se k opravné zkoušce ( poznámka)

Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch v předmětu ……… zůstává nedostatečný

 

 

7.3 Uvolnění z výuky, nehodnocení

 

Jestliže je žák z výuky některého předmětu v 1. nebo ve 2. pololetí uvolněn (podle § 50 odst. 2 školského zákona), rubrika daného  se neproškrtává, ale vyplní se „uvolněn” nebo „uvolněna“.

Nelze-li žáka v 1. nebo 2. pololetí hodnotit ani v náhradním termínu (podle § 52 odst. 2 a 3 školského zákona), vyplní se ”nehodnocen” nebo „nehodnocena“.

Důvody pro uvolnění nebo nehodnocení žáka se uvedou ve školní matrice.

 

Pokud ředitel/ředitelka školy určil/určila pro hodnocení žáka náhradní termín (§ 52 odst. 2 a 3 školského zákona), je žákovi na konci pololetí vydáno vysvědčení. V předmětech, ve kterých žák bude hodnocen v náhradním termínu, se na vysvědčení vydaném na konci pololetí vyplní ”nehodnocen” nebo „nehodnocena“. V rubrice „Celkové hodnocení“ se na konci 1. pololetí uvede „nehodnocen” nebo „nehodnocena“ a na konci 2. pololetí „neprospěl“ nebo „neprospěla“. V 1. pololetí je možné žákovi vydat výpis z vysvědčení. Po hodnocení v náhradním termínu je žákovi vydáno nové vysvědčení.

 

7.4 Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

a) prospěl(a) s vyznamenáním,

b) prospěl(a),

c) neprospěl(a),

d) nehodnocen(a).

Žák je hodnocen stupněm

a)

prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním

vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný,

průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím

programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e) Vyhlášky č. 48/2005 Sb.

b)

prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

c)

neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,

d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů

stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

 

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se  na vysvědčení  nezapisují.

 

 Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice

povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou

souvislost podle odstavců 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze

vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým

vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po

zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého

jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.

 

 

 

 

1.9. 2012